Naším úkolem bylo prozkoumat oblast a najít možná místa, kudy vedou zásobovací trasy nepřítele.
Vrtulník nás vysadil na LZ v brzkých ranních hodinách. Prošli jsme zelenou stěnou, která dělila svět se sluncem a výhledem na oblohu a svět zeleně, komárů, vlhka a bláta. Jakmile jsme tuto hranici překonali, jako uvítací výbor přiletěla hejna komárů, kterých se nešlo zbavit. Repelent fungoval asi pět minut a pak se člověk musel znovu namazat. Po hodině pochodu jsme zastavili. Po nepříteli zatím nebylo ani stopy. Staré vyšlapané cestičky ale prozrazovali, že v oblasti nedávno byl.
Pauza nebyla dlouhá a my se opět vydali na cestu. Džungle potemněla a z korun stromů začali padat kapky deště. Uniformy začali pomalu tmavnout. Nepřítel se stále neukazoval a stopy po něm byly stále méně zřetelné. Komáři to v dešti začali pomalu vzdávat a nás přestali tolik otravovat. Vyměnili jsme komáry za déšť, který začal zvedat hladiny říček a potoků v oblasti. Překonali jsme jeden z rozvodněných potoků a našli starý bunkr. Byl dlouho opuštěný a neudržovaný. Oblast byla bez nepřátelské aktivity a my pokračovali.
Střídali jsme brodění s komáry a pochod v dešti bez komárů. Stala se z toho taková rutina. Prošli jsme celou naplánovanou trasu, bez jediného kontaktu s nepřítelem. Místa která nepřítel mohl používat jsme zakreslili do map. Nakonec náš pochod ukončila opět zelená stěna. V džungli jsme nechali komáry a z oblasti jsme se stáhli.
Photo album created with Web Album Generator