Louka s metr a půl vysokými kopřivami, všudypřítomným hmyzem a teplotami kolem 35°C bez možnosti schovat se do stínu. Tak vypadali podmínky pro stavbu základny Ladybird.
Ti kdo mohli, na místo vyrazili už v týdnu a začali se stavbou. Ostatní, dorazili v pátek a přidali se do procesu budování. Podle zpravodajských informací v této oblasti nepřítel velice často operuje. Naštěstí pro nás, měl na starosti jiné záležitosti a nám poskytl čas na přípravu.
V sobotu nad ránem přiletěli vrtulníky s posilami. A jako dárek přivedli dva nepřátelské zvědy, které po cestě k nám zajali. Jeden z nepřátel se pokusil utéct a byl zastřelen. Druhého jsme za asistence Australských kolegů vyslechli. Prozradil nám, že v kopcích se skrývá celý pluk NVA. Na rozkaz velitele, byl zajatec poslán vrtulníkem k výslechu do týlu. V tom se ozvaly první z výstřelů. Zaujali jsme pozice a čekali na nepřítele.
Nepřítel během chvíle začal s masivním útokem. Lidské vlny se hrnuly na náš perimetr. Zbraně spustili a nepřítel padal před zátarasy. První vlnu jsme ustáli bez vážnějších ztrát. Nepřítel nás začal oťukávat. Nápor se střídal se sporadickým přestřelováním. Těsně před jedenáctou začal velký nepřátelský útok. Nepřítel prorazil naši obranu a přenesl boj těsně před zákopy. Zanedlouho to byl boj muže proti muži v zákopech. Velení zavolalo leteckou podporu a během okamžiku přiletěli naše letadla. Skyraider provedl první shoz na nepřítele, který přebíhal vysekanou pláň. Ozval se výbuch a hukot. Po nepříteli nezbylo ani památky. Letadla provedli ještě další čtyři nálety a tím nám pomohli udržet základnu. Nepřítel byl dezorientován a stáhl se. Na hodinu jsme měli klid.
V poledne zase začalo přestřelování, které neustále sílilo. Masivní útok, který nepřítel zformoval byl tak silný, že jsme museli základnu opustit. Připravili jsme Charliemu několik pastí, posbírali kódovací knihy a zmizeli v džungli. Nepřítel nám byl neustále v patách. Nezpomalily ho ani pasti, které jsme za sebou kladli. Léčky způsobovali nepříteli ztráty o něco větší, nicméně zastřelili jsme jednoho a na jeho místo přišli další dva nebo tři. V džungli jsme narazili na starou Francouzskou pevnost, kterou VC používal jako ubikace. Zaútočili jsme a nepřipravenou osádku jsme eliminovali. Z rádia jsme dostali rozkaz abychom znovu obsadili naší základny. Posili byly na místě a útok se mohl začít.
Překvapení pro nás bylo, že nepřítel základnu opustil, aniž by ji nějak využil. Obsadili jsme ji a doplnili v rychlosti slepá místa. A začali se připravovat na noc. Noc pomalu nastupovala a nepřítel začal obsazovat pozice ve vysoké trávě. Sem tam se ozval výstřel a naše odpověď na něj. Kolem jedenácté hodiny se ozvala exploze uprostřed tábora. Nepřátelský sáper vyhodil do vzduchu věž a při tom se odpálil také. Další se dokázal dostat do zákopů a zabít několik našich vojáků. Tři z nás byli posláni na sabotážní akci. Jejím smyslem bylo způsobit chaos v řadách nepřítele, který nebezpečně tlačil na jednu stranu základny. Sabotážní akce byla úspěšná. Nepřítel byl dezorientovaný a střílel i do vlastních. Naši se vrátili do základny. Za necelou hodinu nepřítel znovu útočil. Strhlo se to v krásnou, ale nebezpečnou noční show. Výbuchy granátů, světlice, a nastražené vějířové miny. Tohle vše podkreslovala střelba ze zbraní a kulometu.
Nepřítele jsme rozmetali. Od druhé hodiny ranní byl klid. Zůstali vzhůru hlídky, které dohlíželi na to aby nepřítele nenapadlo, pokusit se nás znovu napadnout. Podle oficiálních zdrojů, jsme stáli proti přesile 3:1.
Photo album created with Web Album Generator